SHOCart Liga

Marťas:

Jedenáctý ročník ročník Sněžnického stratéga je za námi. Myslel jsem si, že tentokrát už nebudeme „na dohled“ od Sněžníku, ale opak byl pravdou, z některých vyhlídek byl Sněžník jako na dlani. Doufáme, že se Vám ve Středohoří líbilo, přestože tam jsou vodorovné úseky cest a silnic vzácnější než tetřevi na Šumavě. O to více bylo krásných vyhlídek, historických hradů, prudkých sjezdů a ještě prudších výjezdů i dalších zajímavých míst.

Ačkoli počasí od rána zrovna nelákalo k projížďce na bajku lesem, překvapilo nás, že kromě jednoho člověka (který se mi telefonicky omluvil) jste přijeli všichni přihlášení. Ještě před startem se mraky protrhaly a slunečné středohorřské dobrodružství mohlo vypuknout.

Umístění kontrol vám letos připravil Semish a já jsem provedl následnou korekci. Vypadla třeba 80ka v Průčelské rokli, nebo lípa v zaniklé obci kam už cesty dávno nevedou. Sice byly trochu dohady (ty vole, to je cenzůra jak za komínů!), ale nakonec jsme se shodli. Přesto se ukázalo, že je to v těch kopcích pořád moc velké a tak jsme na poslední chvíli vypustili ještě 4 kontroly, aby to bylo alespoň trochu „datelné“ a dalo se přemýšlet o nějaké strategii. Pro kandidáty na vítězství se nabízela trochu riskantní varianta pobrat všechny černé kontroly vykompenzovat jejich nízké body bonusem 100 bodů. Málem se to podařilo ATC Kokořín, nebo Bizonovi, ale vypekla je chybějící cesta z K34. Jediní kdo bonus utrhli tak byli Peklo se nikdy nemýlí!, bohužel za cenu 84 bodů penalizace za pozdní příjezd. Některé týmy měly problém najít skalní palici na Magnetovci, kde si mapař trochu více zageneralizoval. Ale kdo věřil, ten našel – jediná 80ka přece nemůže být zdarma, nebo levně. Nikdo z vás se také nepokochal výhledem z Vysokého Ostrého a tak jsme se tam museli vypravit sami v rámci čekání na váš příjezd. Škoda že jsme tam K41 rovnou nesebrali, protože následně jí nějaký padouch ukradl.

Výsledným pořadím ještě trochu zamíchala cholerová kontrola, která stejně jako vloni ani letos nebyla (díky chybnému vzorci v jedné z buněk kalkulátoru) určena úplně správně. Ale osud tomu tak chtěl a cholera je těžká nemoc. Jak jednou vypukne, léčí se špatně a proto K44 zůstává nakaženou a odčítá 40 bodů.

Poznámka:

Saša spočítal správné výsledky a započítal je do žebříčku.

Ruleta - srdeční záležitost - už jsem o tom tady párkrát psal. Mapu chlapi za poslední roky výrazně vypilovali - věčným remcalům (konkurence z VIPrahla) musím dát za pravdu už jen v tom, že ekvidistance 20 m není úplně standardní, takže kaplička 24 na osmitisícovce nad Kobylami dovede nečekaně zahýbat s distribucí kyseliny mléčné. Piktogramy památek pro málčiky + korálky cyklostezek letos skoro (jen zase u tý 24ky ;-)) nevadily a vem je bakovdevil ;-)

Po loňské absenci jsem se těšil dvojnásob, navíc s novou ultrarychlou dračicí, pro kterou byla noční etapa premiérou; učit mladý holky novým věcem, to neomrzí ;-)

Páteční přípravy začínají ráno zjištěním, že luciferova nabíječka se "nečekaně" opět neobjevila a světlo je po Drsném Jasoňovi na bodě mrazu - naštěstí výrobce Operák je v dílně, takže rozjetí před závodem vede nestandardně po trase Vinohrady - Václavák - Staromák - Letná - Bubeneč a zpět. Tím ale stress naštěstí končí, prezentace s časovou rezervou, pivko (mno teda vlastně radegast...) a první průzkum mapy = kupodivu nikde žádná zapeklitost a chystáme se na silniční kritérium.

Start, dosprintovat za "koňovnu" první - bez toho by mě to nebavilo, body do ruky a ejhle - velká otázka západ nebo střed, kde to neznám. Mozkové závity horečně přepočítavají varianty a nejistotu rozhoduje až halasný příjezd Jindry Vostré z další vlny - teď už nebude klid a já porušuju Kamenáčovu radu z ročníku 2014 a vyjíždíme na intuici a riziko s tím, že jedeme střed, postup doplánuju po cestě a západ posbíráme po cestě domů 8-)))

Zádrhel hned po kilometru - jedu na jistotu pod most, Jitka někam na druhou stranu. Soupeři zpívají posměšnou písničku, naštěstí se po chvíli nacházíme. Další lehký problém v Hradišti (města při závodě nemám rád), kde vytahuju buzolu, ale pak už to jde jak po másle. Abych nelhal - ještě asi hodinu, než si pořádně otočím mapu, si vůbec nejsem jist strategií, nicméně laciné kontroly pomaličku přibývají, dohledávky bez problémů a já už vidím že stihneme dost padesátek. Úžasná letní noc, nikde nikdo, ani soupeřů moc nepotkáváme - dobré nebo špatné znamení? Komplikace na zelené k 17ce - n amotávám do zadního kola strom (fakt to nebyla větev, to já poznám) a zhruba pět minut to řešíme - že by nějaká potvora žárlivá? ;-) Drápeme se na Vicmanov a sama Jitka navrhuje to co chci, tedy že na riziko dáme ještě Jabloneček a pak se pekelným finišem pokusíme o co nejmenší penále. Trvalo to na velkou pilu 30 minut stejně jako v roce 2012 ;-) - není nad to se před spaním trošku uklidnit ;-)

Dvakrát Radegast u stánku, závist soupeřů, kteří paběrkovali pod Bezdězem, hruškovice místo ústní vody ;-) a jdeme spokojeně chrnět.

Ráno sluníčko, balóny jak od Lhotáka, pivko, snídaně a podle výsledků na vratech pojedeme hájit lichotivý bronz v ABS. Bude hic!

Letíme pro body - trošku zklamání z easy strategie, kdy budeme těžit z našeho know-how, soupeřům je to ale taky jasné a "do stínu" nad Bělou se nechává zlákat jen málokdo. Trasa je daná, pohybujeme se v kapku otravném vláčku, správností volby jsem si jist. Ve chvíli, kdy už si pomalu chystám proslov na téma "děkuju rodičům a hlavně mám na srdci světový mír", vyrábím superchybu - pod sjezdem ze 17ky netrefujeme na rozdíl od noci asfaltku na Vicmanov. Chvíli se utěšuju, že jedeme rovnou na Jabloneček a ušetříme si výjezd a místo 30ky ještě něco pobereme. Pak mi ale dochází, že tudy jsme určitě včera nefinišovali - silnice a vietnamská džungle jsou úplně odlišná prostředí. Je načase si přiznat, že jedeme - ta hrůza!!! - do hajzlu údolím Zábrdky. Ze samostudia vím, že tam někde vpředu je Pytlíkovský mlýn, ke kterému snad vede několik cest, ale než jsme ho v těch houštinách našli, seriózně jsem se zabýval úvahami o sebevraždě upálením kopřivami; takhle řeší potupu japonský generál! Výjezd na Jabloneček, nechápavé pohledy soupeřů, pak chvíli krize - psychika tomu fakt nepomůže - a v kejmlu sucho. Sbíráme poslední drobky a rozumně se pak nepokoušíme o lov nad časový limit, síly došly...

Bedna v ABS visela letos nízko nizoučko, ale pohár za kategorii je nádhernej, čertíci na šátku se zase podívali domů a za rok je co vylepšovat ;-)

Libore a ostatní, díky!

Saša

Věřím, že Vám tento trochu zmatený text přiblížil pocity stále ambiciozního Saši Kotačky na Ruské Ruletě. Jsem rád, že zrovna on s Jitkou vyhráli a gratuluji jim. Saša totiž strašně rád vyhrává :-) Petr

V sobotu 17.6. Míra Špalek pořádal nultý ročník šestihodinovky u Františkových lázních v Ašském výběžku a povedla se tak, že se Františkova bludička nominovala do Shocartligy. Příští rok již bude na Františkově bludičce sbírat bodu do žebříčku.

Na to, že šlo o první akci na kole v režii manželů Špalkových, jednoalo se o povedenou akci. Mnozí z nás se sešli v luxusním kempu pro Němce "Amerika" a zůstali až do neděle, takže proběhly dva společné večírky. Kontroly nás zavedly mimo silnice na zajímavá místa typu rozhledna, vodní mlýn, či tyč na vrcholu kopce. Zejména vodní mlýn byla překvapivě vypečená kontrola.

Ježdění na kole bylo doplněno o poznávací soutěž o tekuté ceny a tombolu, takže nebylo týmu, který by si nějakou drobnost neodvezl. Možná tedy až na ViPrahlého Vlka, který si ceny omylem odložil do tomboly...

Výsledky, fotografie nebo postupy naleznete na webových stránkách.

Vážení sportovní přátelé,
srdečně zveme všechny orientační cyklisty a všechny ostatní sportovní nadšence na 1. ročník MTBO závodu Františkova bludička, který pořádáme 17. června 2017 ve Františkových Lázních se závodním prostorem severně od Františkových Lázní (Ašsko, Lubsko) s centrem v Autokempu AMERIKA. 
Přijeďte se pokochat krásnou přírodou a prověřit své cyklistické a orientační schopnosti popř. se jen tak projet na kole podle mapy, která bude vydána pro tento závod a podívat se do míst, kde jste možná ještě nebyli. Částečně se pojede v území, kde se dříve pohybovala pouze pohraniční stráž (tzv. signálka, hláska atd.) a možná se podíváte i k sousedům do Německa.
Jedná se o cykloorientační závod s volným pořadím kontrol, trasu si volí každý sám dle svých fyzických možností. Jednotlivé kontroly budou ohodnoceny body od 10 až do 83 bodů a vyhrává ta dvojice, která nasbírá co nejvíce bodů v časovém limitu šesti hodin. Podrobněji na www.frantiskovabludicka-cz.webnode.cz
Prodloužili jsme pro Vás přihlášky za základní startovné do 9.6.2017.

Těšíme se na Vás ve Františkových Lázních
za pořadatele
Miroslav Špalek
mob. 602 287 615

Jaký asi může být svezení na kole v Češkém Ráji za perfektního počasí? Samozřejmě, že naprosto skvělé!

V pátek kalbička, v sobotu projížďka, v neděli koupačka Letos určitě stálo za to přijet na Kompas do kempu Čertoryje už v pátek a zůstat do neděle. Stánek s pivem nechyběl, oheň a buřty taky ne.

Co napsat k samotné pětihodinovce? Pořadatelé dali na radu Komanče a chytře rozmístili kontroly tak, aby si dobře zajezdily jak ty nejrychlejší dvojice, tak i ty s nižším tempem a měly možnost sebrat dost kontrol. V okolí kempu bylo dosažitelné velké množství kontrol blízko sebe za nižší počet bodů a po krajích mapy více bodované kontroly, které však od sebe dělila už značná vzdálenost. Líbila se mi další věc a to, že kód kontroly odpovídal i její bodové hodnotě.